Jak vybrat tyč?
Jak postupovat při vybírání tyče.
Na úvod musím říci že je na výběr tyče mnoho názorů a co žonglér to trochu jiný názor, pokusím se ale objektivně popsat jak na to.
Na výběr tyče má vliv:
-styl točení
-velikost ruky
1.Délka tyče
- Na kontaktní točení se používají běžně tyče 120-160 cm. Nejčastěji 135cm.
Dostatečná délka tyče způsobuje, že se tyč pohybuje pomaleji a má větší setrvačný moment, což je pro kontaktní žonglování výhoda.
Na rychlé točení se používají tyče 80-120 cm. S tyčemi do 100 cm lze točit způsobem mažoretek. Potom podle délky paže.
Tradiční novozélandští žongléři používají tyče o délce asi 100 cm.
Zlatým středem tyče pro žonglování je tyč 120 cm. Tyč opisuje při točení alespoň trochu velký kruh je ideální na výhozy a na kontakty je na hranici. Pokud máte velké hořáky občas vám zkrátí účes.
Double staff
- Na točení se dvěma tyčemi se používá celá škála tyčí, důležité je jen aby byly obě stejné.
Pokud chcete tyče vyhazovat, doporučuji délku do 125 cm.
Tyto délky jsou napsány na 175 cm vysokou osobu.
Pokud se vaše výška razantně, liší budou se lišit i délky tyčí.
2. Průměr tyče
- Průměr na gripu tyče záleží na stylu točení a na velikosti ruky.
Pokud chcete točit hodně mezi prsty, je dobré aby byl průměr menší.
Na kontaktní žonglování je výhodou větší průměr.
Pro holky s malýma rukama, které chtějí točit mezi prsty, bych doporučil tyč 16-18 mm a co nejtenčí omotávku.
Zlatý střed je tyč 18-20 + omotávka.
Tenké tyče jsou náchylnější na ohnutí
Hořáky
cylider head (válcové)
Nejpoužívanější typ hořáků je klasicky namotaný knot na tyči.
Na konci se knot přehne a navrtá vruty do dřeva vsunutého na konce tyče.
Tento způsob je levný a trvanlivý, cylindry mají ale příliš malý plamen a mají snahu zhasínat při velmi rychlém točení nebo pádu na zem.
Těmito vlastnostmi se výborně hodí pro začátečníky.
Šířka knotu by měla být minimálně 5cm o délce 50cm.
-
Knot skládaný do kostky a vrutem navrtané do dřevěných červů na koncích tyče.
Tento způsob spotřebuje více kevlarového knotu, který se rychleji opotřebovává.
Plamen z tyče je poměrně velký a při protočení tyče podél osy obrovský.
Tím se velmi hodí na kontaktní žonglování.
Velká výhoda je, že nehrozí zranění koncem tyče, které se časem u cylindrů vždycky obnaží.
Osobně používám katedrály každou ze 130cm dlouhého 65mm širokého a 3,2mm tlustého knotu kevlaru, ve výsledku jsou to zhruba kostky.
Opičí pěsti
- Pokud někomu nevyhovuje tvar katedrál může použít opičí pěsti. Výhoda je při točení uvnitř, že nepoškodí parkety apod. a nehrozí zranění ostrou částí tyče.
Nevýhoda je malá životnost a menší plamen než u katedrál.
- Pletence jsou profesionální typy.
Vždycky budou mít velký plamen, budou vyvážené s tyčí a budou hezky vypadat.
Mají ale malou životnost a a vysokou cenu protože je na ně potřeba hodně kevlarového lana šířky 6 - 10mm.
Tento způsob propaguje Antti Suniala (na fotce), jeden z nejuznávanějších tyčařů.
Materíál tyče
- Nejideálnější je dural 7075 po dodatečných úpravách
to je ovšem dost vzácná záležitost, u nás seženete spíš dural 6060, který má pevnost v tahu místo 450 u 7075-ky kolem 160-ti MPa.
Další možností je ocel nebo nerez-ocel. Spoustu lidí nedá na ocelové tyče dopustit je ale potřeba zdůraznit že jejich váha je dvoj až trojnásobná oproti duralu, což při kontaktním žonglování není na obtíž ale na rychlé točení to moc není.
Alternativním materiálem se nabízí uhlík a kevlar.
Asi se teď chytáte za hlavu ale cena uhlíkové tyče není nějak převratná (500 Kč/m) .
Jsou s tím spojeny ale velké technické obtíže které by při výrobě nastaly, takže tato varianta zůstane pro profesionály nebo obrovské nadšence.
Něco o materiálech:
Dural (duraluminium v lat."tvrdý hliník") je obchodní označení pro různé slitiny obvykle 90 - 96 %hliníku a 4 - 6 % mědi s menšími přísadami křemíku, hořčíku, manganu aj. Oproti čistému hliníku (měrná hmotnost 2,7 g/cm3) je dural jen nepatrně těžší (typicky 2,8 g/cm3), ale až pětkrát pevnější v tahu i tvrddosti.
Pevnost i tvrdost se zvyšuje tepelným opracováním a zušlechťováním, podobně jako u ocelí. Nedostatkem duralových slitin je malá schopnost tlumit otřesy a pohlcovat rázy, neboť mají malou anelasticitu.
Dural byl objeven v roce 1906 Alfredem Wilmem v Německu a hojně se používá hlavně v automobilovém průmyslu, při stavbě letadel a lodí a všude kde je vyžadovaná pevnost a lehkost.
Třídy hliníkových materiálů:
- 2000 - nesvařitelné, vytvrditelné za tepla, dobrá pevnost; použití na
- komponenty; duralové slitiny (AlCuMg),
- 3000 - slitiny AlMn,
- 5000 - svařitelné, nevytvrditelné,
- 6000 - svařitelné (musí se ještě ale tepelně upravit), vytvrditelné za
- tepla. Slitiny AlMgSi,
- 7000 - svařitelné, vytvrditelné za tepla; slitiny AlZnMg,
- 7075 - nejpevnější hliníková slitina.
Vytvrzování
Se skládá z procesu:
1) rozpouštěcí žíhání
2) ochlazení ve vodě
3) stárnutí
rozpouštěcí žíhání je proces zahřátí na přesně danou teplotu, při které se kov mění na homogenní tuhý roztok
Ochlazení slitiny se provádí do vody o teplotě od 20°C do 70°C podle složitosti a objemu součásti.
Stárnutí hliníkových slitin je velmi složitý proces a nebudu ho zde popisovat v podstatě jde o urychlený proces přirozeného stárnutí za zvýšené teploty nasycením podpůrných látek.
Stárnutím se zlepšují některé fyzikální vlastnosti materiálu.
Typické pevnosti v tahu některých materiálů:
Z nejkvalitnějších duralů se u nás bohužel vyrábí jen pásoviny a tyče.
Materiál | Složení | Mez pevnosti v tahu | |
7075 | Al Zn5,5 Mg Cu | 460-540 MPa | |
2024 | AlCu4Mg1 | 420-450 MPa | |
5083 | Al Mg4,5 Mn0,7 | 275 MPa | |
5754 | Al Mg3 | 190 MPa | |
5083 | Al Mg4,5 Mn0,7 | 275 MPa | |
6082 | Al Si1 Mg Mn | 295 MPa | |
6082 | Al Si1 Mg Mn | 295 MPa | |
2017 | Al Cu4 Mg Si | 385 MPa | |
2017A | Al Cu4 Mg | 390 MPa | zprac.61 |
1050 | Al99,5 | 100 MPa | |
6082 | Al Si1 Mg Mn | 295 MPa | |
6060 | AlMgSi | 170-195 MPa | |
2007 | AlCu4PbMgMn | 340 MPa |